Varta
Pozůstatky nevelkého hradu Varta, dochované v podobě příkopů, valu a dalších terénních nerovností, jsou ukryty v romantickém údolí Olešnického potoka.
Díky archeologickému zjištění dnes víme, že hrad byl osídlen ve dvou časových etapách. Nejprve někdy ve druhé polovině 13. století, podruhé od 70. let 14. do 20. let 15. století. Proč došlo k dočasnému opuštění a následnému znovuosídlení hradu není přesně známo. Je však možné, že v tomto mezidobí převzal jeho funkci 3 km vzdálený hrad neznámého jména, označovaný dnes jako Pustý Zámek u Velkého Března. Zatímco o starším průběhu osídlení není známo nic bližšího, pro druhé období se již dochovalo několik zajímavých informací. Se jménem hradu Varta se v historických pramenech poprvé setkáváme v roce 1378, jeho prvním doloženým majitelem byl v roce 1383 Beneš Škopek z Dubé a z Liběšic. Po roce 1400 se majitelé hradu několikrát za sebou změnili a dokonce o něj vedli mezi sebou vážné spory. V roce 1415 se Varta definitivně ocitá v rukou mocného severočeského rodu pánů z Vartenberka. Zdá se však, že její existence již příliš dlouho netrvala. Zcela nevýhodná poloha hradu, utopeného pod úrovní okolního terénu, mu nedávala v nadcházejících válečných letech velké naděje na přežití. Někdy v období husitských či následujících příhraničních válek v průběhu 20. - 40. let 15. století hrad zaniká.
Hrad Varta se nachází na nevysokém ostrohu skrytém v údolí Olešnického potoka, při cestě mezi vsí Olešnice a stejnojmennou osadou Varta. Zatímco ve směru od potoka byl hrad chráněn přirozeným skalnatým srázem, z jihovýchodní strany byl mírně vyvýšený ostroh velmi snadno přístupný. Proto nechal stavitel hradu z této strany vyudovat dvojitý, dodnes patrný čtvrtkruhový příkop. Za touto obrannou linií, doplněnou na severozápadní straně parkánovou hradbou se na vyvýšené kupě nacházel vlastní hrad. Protože se zde dochovaly jen skromné zbytky zdiva, lze jeho podobu rekonstruovat pouze na základě různých terénních hran a nerovností. Vlastní hrad, přístupný pouze pro pěší, byl po svém obvodu chráněn kamennou hradbou. Nejvyšší místo hradu zaujímá skalnatý prostor, kde se mohla hypoteticky nacházet válcová věž. Za ní, v západní, nejlépe chráněné části hradu, lze předpokládat obytný palác.
Ačkoliv jsou lesem pokryté rozvaliny jen málo patrné, určitě stojí toto
místo za návštěvu. Jedná se o zapomenutý kus divoké přírody nad hlubokou
roklí Olešnického potoka, umocněný silným nádechem středověké historie.
