Pařez

Pokud při návštěvě populárních Prachovských skal zamíříme z jejich centra po červené turistické značce do jejich severozápadního cípu dostaneme se k zajímavému skalnímu hradu zvanému Pařez. Skála, místními také nazývaná Matoušův hrad či Husí noha, na které byl hrad vystavěn, leží v nejužším místě údolí pod obcí Pařezská Lhota a tvarem skála připomíná vykotlaný pařez - odtud tedy pochází i jeho jméno. I přesto, že údolí je poměrně úzké poskytovala skála dostatečné možnosti k obraně. Na rozdíl od klasických skalních hradů (např. Drábské Světničky), kdy opevnění skály tvořily povětšinou dřevěné hradby a stavby, patří hrad Pařez do kategorie hradů vyšší kategorie, protože jeho hradby byly kamenné a skála či přístup na ní byl bráněn věží. K obraně hradu se pravděpodobně používalo i zatopení dna údolí - při průzkumech však nebyly nalezeny v okolí žádné hráze, proto jde spíše o nepodloženou logickou úvahu. Osádka hradu by tak měla i lepší přístup k vodě v případě obléhání, na hradu totiž není studna. Samotná skála, na které je hrad vystavěn, je přírodně rozdělena úzkou rozsedlinou, která vede od východu na západ, na dvě mírně výškově odlišné části. Do hradu se pravděpodobně přistupovalo od západu puklinou, která byla shora zajištěna dveřmi a pravděpodobně i mříží. Tomu nasvědčuje i dochovaný vytesaný žlábek k zapuštění bednění dveří u vrchního ústí pukliny. Některé teorie hovoří o tom, že do hradu se přistupovalo pohodlněji přes kamennou věž, postavenou vedle pukliny na západní straně, pravděpodobně dřevěným mostem z protější skály a puklina sloužila pouze jako přístup k vodě. Je tu však problém v příliš technicky náročném provedení přemostění, takže odborníci se domnívají, že k přístupu do hradu sloužila opravdu pouze skalní puklina a o přístupu do hradu přes věž se pouze uvažovalo jako o stavbě budoucí.

V současné době lze vystoupat do hradu po schodišti i z východní strany, což dovoluje sesuté zdivo. Původně byla v těchto místech rozsedlina zahrazena zdí a na východním konci byl v zasypané mezeře mezi skalami vytvořen malý dvorek. Hned u pomyslného dvorku dnes nalezneme jeden z malých sklípků. Ze dvorku pak vede tesané schodiště (dnes jen zbytky s nově vytvořenými kovovými stupni) na nižší a rozsáhlejší severní plošinu. Z té je v současné době díky vykácení části lesa hezký výhled na rybník a část obce Pařezská Lhota. Z nižší severní plošiny se na vyšší jižní část skály přistupovalo skrz dva tesané sklepy, které se zachovaly až do dnešních dnů. Ty byly uzavřeny na místě obou vchodů dalšími dveřmi a mříží, o čemž svědčí opět dochované zbytky tesaných kapes pro zapuštění trámoví. Po dobytí pukliny a severní části sklály se tedy posádka hradu mohla ještě bránit na vyšší jižní části. Z průchozího sklepa odbočuje ještě jeden vchod do sklepa, jehož vnější vchodový otvor je tesaný dodnes patrným typickým gotickým obloukem se záseky po pravděpodobném dřevěném padacím mostu. Naproti tomuto vchodu nalezneme okénko směřující na jižní plošinu hradu, pod oknem je vytesáno i malé posezení. Na obvodu skály jsou skromné zbytky po kamenných hradbách a staveních vystavěných prakticky po celém obvodu skály a v západní části asi nejzachovalejší kamennou stavbu, dnes zřícenou čtverhrannou kamennou věž. K výstavbě kamenných staveb byl samozřejmě používán všudypřítomný pískovec ve tvaru tesaných kvádrů, spojovaný drtí a maltou. Na některých místech jsou také patrné žlábky a záseky pro trámy. Ve skále jsou také vysekána schodiště, některá však jsou zřejmě upravena z doby zpřístupňování hradu turisty.

Ač se moc zmínek o hradu nezachovalo, z historických průzkumů víme, že historie hradu Pařez byla velmi krátká. O samotné existenci hradu je doklad z roku 1403, kdy je připomínán jeho majitel Jan z Pařezu, který byl zřejmě synem pravděpodobného zakladatele hradu Petra z Pařezu. O něm je v písemnostech zmínka z roku 1370, a tak se zřejmě založení a výstavba hradu točí kolem tohoto data. Poslední zmínka o hradu Pařez pak pochází z roku 1430, kdy je jeho majitelem Ctibor z Pařezu a hrad je již v té době uváděn jako zřícenina. Dá se tedy předpokládat, že ho potkal stejný osud jako okolní drobné hrady a byl dobyt a pobořen v husitských válkách. Na jaké straně a kdo v té době na hradu vládl se v pramenech přesně dohledat nedá. Opět lze pouze předpokládat, že dobyvatelem hradu Pařez bylo v roce 1423 husitské vojsko Jana Žižky z Trocnova, které v té době táhlo krajem z bitvy, ve které porazilo u Hořic na vrchu Gothard panskou koalici Čeňka z Vartemberka. V té době také došly k zániku např. hrádek Buštěhrad či hořická tvrz na Gothardu. Je také pravděpodobné, že se na pobořeném hrádku, stejně jako na několika obdobných okolních hradech (Kozlov, Bradlec, Zbirohy, Valdštejn atd.) usídlila v neklidné době pohusitských bouří loupežnická tlupa, která terorizovala okolní kraj. Na zřízení pořádku vypravil král v letech 1440-42 zemskou hotovost, která polozřícené hrady dobyla a dalším zbořením tak definitivně ukončila možnost jejich dalšího užití. Na hradu Pařez byly provedeny dva zběžné archeologické průzkumy a to v roce 1941 pod vedením Václava Mencla - neprobíhal hluboký výkop a pak v roce 1972, kdy naplaveniny na jižní straně prozkoumali odborníci z libereckého muzea. Nalezeny byly převážně mince z doby Václava IV. a také např. kamenná koule z dobývacího mechanismu.

Hrad je hlavně v turistické sezóně poměrně populárním turistickým cílem a lze se k němu dostat buď po červené značce z centra Prachovských skal (2 km) nebo po žluté ze železniční zastávky Hrdoňovice, která je dnes bohužel téměř neprovozní a nebo lépe z frekventované železniční stanice Libuň po modré a zelené značce. Kolem hradu vede asfaltová silnička z Pařezské Lhoty na Blata a nedaleko hradu u hráze rybníka je dostatek místa k zaparkování automobilu.

zdroj: https://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/parez/parez_hrad.html