Nebovidy
Horní tvrz
V průběhu 14. století byly Nebovidy rozděleny na dvě části a v každé z nich vznikla tvrz. Horní část vesnice s románským kostelem patřila v roce 1439 Baltazarovi (Bazkovi) z Nebovid a jeho bratru Kašparovi z Nebovid, zakladateli zemanské rodiny Kašpárků z Nebovid. V roce 1439 je horní tvrz poprvé písemně doložena s názvem Okrouhlá, ale vznikla s největší pravděpodobností mnohem dříve. Jednak s ohledem na románský kostel v jejím těsném sousedství a použitý název Okrouhlá by mohl svědčit o kruhové formě stavby, nebo alespoň tvaru vnějšího ohrazení. Teoreticky je možno uvažovat o typu tvrze s obvodovou zástavbou na kruhovém půdorysu, typickém pro 2. polovinu 13. století. Podobu a přesné stáří tvrze by mohl objasnit pouze archeologický průzkum.
V roce 1473 spojil obě části Nebovid Jindřich z Nebovid, předek zemanské rodiny Chotouchovských z Nebovid a obec jako jeden celek prodal Janu Plzákovi z Nebřežin, od něhož je v roce 1477 získal kutnohorský měšťan Mikuláš Rezek z Veselé. V této době byla horní nebovidská tvrz Okrouhlá opuštěna, neboť majitelé panství se rozhodli nadále obývat pouze druhou tvrz v dolní části vsi.
Později byla chátrající budova přestavěna na faru, která vyhořela koncem 19. století (1900?). Do dnešních dnů se z bývalé tvrze dochovaly části obvodových zdí ve dvoře nově postavené fary a pozdně středověké sklepy bez architektonicklých detailů, vyhloubené v mušlovém vápenci. V letratuře se dále uvádí dochovaný gotický portál z 15. století v budově fary, ten jsem však při prohlídce v roce 2006 neobjevil; zřejmě se jedná o přepis popisu staré fary před požárem v 19. století.
Pozůstatky tvrze Okrouhlá se nacházejí na soukromém pozemku a vstup do sklepení není možný.
zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/horni-tvrz
Dolní tvrz
Dolní nebovidská tvrz se dochovala pozoruhodně dobře, přestože přes 400 let sloužila pro zemědělské potřeby. V celé své hmotě se dochovala v původním rozsahu mohutná jednopatrová budova trojkřídlého půdorysu, na severní straně doplněná dvěma mladšími stavbami (stáj a patrový obytný dům), pocházejícími z barokní přestavby na sýpku. Jednotlivá křídla tvrze se od sebe liší svou délkou i šířkou, přestože zvenčí tvrz působí rovnoměrně. Východní křídlo je nejkratší a v úrovni mírně zapuštěného přízemí a částečně i v nároží prvního patra obsahuje konstrukce původní gotické tvrze. Zdivo v nároží je dvojnásobně silné, což by mohlo nasvědčovat existenci věže v této části stavby. Z pozůstatků gotického zdiva se dá usuzovat na pokročilejší stavební řešení s jedním nebo dvěma obytnými křídly. Z gotické periody se ještě dochovalo ostění okna na barokním severním křídle, které zde bylo druhotně poskládané z částí zkoseného gotického ostění s otvory pro mříž. Zbylé zdivo pochází z renesanční přestavby, při které vzniklo i současné rozdělení místností s valenými výsečovými klenbami s hřebínky v přízemí a také zbytky velkých oken v prvním patře, později zazděných. Na vnějších stěnách tvrze se dochovaly zbytky dvou druhů sgrafit, které by mohly dokládat etapovou výstavbu (nejedná se o dvě vrstvy, kde by jedna překrývala druhou). Ve větším rozsahu se na východním křídle dochovaly zbytky náročně graficky provedených úhlopříčně dělených a stínovaných obdélníků, imitujících zdivo z bosovaných kvádrů. Druhý typ sgrafit na jižním a západním křídle je v prostředí českých tvrzí zcela výjimečný - tvoří ho nekonečný kobercový vzor, který je doplněn červenou barvou, takže po dokončení působil jako bílá síť vzájemně se prostupujících osmiúhelníků s vloženými čtverci na červeném podkladě. Oba druhy sgrafita končí pod římsou uceleným řádkem, takže renesanční stavba nebyla vyšší než dnes. V zazdívkách bývalých renesančních oken se dochovaly celé díly jejich původních pískovcových ostění. Barokní budova stáje na severní straně nádvoří je sklenuta barokní valenou klenbou s lunetami a v jejím průčelí se stejně jako protilehlé stěně obytné budovy dochovaly zbytky záklenků po bráně. Součástí areálu tvrze je i patrový obytný dům stojící na jeho severovýchodním nároží, který vznikl pravděpodobně jako novostavba na místě staršího stavení někdy v 1. polovině 19. stol. Vzhledem k tomu, že dům nemá již několik let na jedné části střešní krytinu, došlo v patře budovy vlivem zatékající vody k samovolnému opadání novějších vrstev omítek, pod kterými se v roce 2013 objevily dekorativní malby zobrazující dřevěné táflování neogotických tvarů. Dekorativní malby jsou i na stropě a její fragmenty jsou patrné i v ostatních prostorách patra i přízemí. Vzhledem k pouze částečnému odkrytí lze malby předběžně datovat do poslední třetiny 19. stol.
Dolní tvrz v Nebovidech je v majetku obce a v péči zapsaného spolku Nebovidská tvrz,
ukterého si lze domluvit i její prohlídku mimo pořádání kulturních
akcí. Přístupné je nově objevené středověké sklepení vyhloubené v
pískovcové skále, gotické sklepy v nejstarší části tvrze s pohádkovými
bytostmi, svíčkárna, apatyka, kovárna a konírna s galerií.
Prohlášení za památku
Dolní tvrz byla 30. 7. 2001 prohlášena Ministerstvem kultury kulturní památkou a zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 51045/2-4441.
zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/nebovidy/dolni-tvrz
