Melice
Ves Melice je poprvé doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z r. 1141. Melický hrad však vznikl až mnohem později, protože ve 12. a 13. století Melice náležely k pustiměřskému správnímu obvodu. Zásadní změnu přinesla teprve ekonomická reorganizace olomouckého biskupství ve druhé čtvrtině 14. století. Starý hrad v Pustiměři byl tehdy shledán příliš velkým a nákladným na provoz, pročež přistoupil biskup Jan Volek (1334 - 1341) k výstavbě hradu nového. Tím se staly právě Melice, jejichž purkrabí Beneš z Melic se poprvé připomíná r. 1339. Na hradě se ale stavělo i nadále - za éry biskupa Jana Očka z Vlašimi (1351 - 1364) je na Melicích doložena nová kaple a datace ve zříceninách nalezených kachlů ukazuje na stavební aktivitu na hradě ještě na přelomu 14. a 15. století. Vysoké postavení stavebníka (olomoucké biskupství) a silné vazby na Karlův pražský královský dvůr prostřednictvím osob některých biskupů (Jan Volek byl dokonce královým nevlastním strýcem) ovlivnily podobu hradu, který byl zbudován jistě s velkým nákladem a velmi luxusně zařízen. Pohříchu se však tyto skutečnosti odrazily i na kvalitě hradního opevnění, která byla nižší než v případě starého pustiměřského hradu. Tento závažný nedostatek se měl projevit v bouřlivém 15. století. Nejprve ekonomické potíže biskupství, vyvolané válkami mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem, přinutilo biskupa Jana Mráze (1398 - 1403), aby Melice zastavil. Katastrofou pro Melice se pak staly války husitské, kdy se při tažení husitů na Moravu stal biskupský hrad jedním z cílů útoku jejich vojska. R. 1423 byl kališníky dobyt a pravděpodobně již tehdy důkladně zničen. Husitské války přinesly Melicím definitivní zánik, protože r. 1439 je hrad označen jako rozbořený a srovnaný se zemí. Stejná pohroma postihla i ves. Správní centrum panství pak bylo olomouckými biskupy už natrvalo přeneseno na nově zbudovanou tvrz ve Vyškově. Melický hrad se v průběhu následujících staletí zcela rozpadl, ba dokonce se zapomnělo, kde stával. Nové poznání o něm pak přinesla až řada archeologických průzkumů melického hradiska, odstartovaná F. Vaculíkem r. 1898.
