Košťálov u Semil

Obec Košťálov se rozkládá v údolí podél říčky Olešky v délce přesahující 2 kilometry. Na jejím severozápadním konci, u soutoku Olešky a Želešského potoka, nalezneme poměrně nenápadný protáhlý vrch porostlý řídkým lesem s nadmořskou výškou 383 metrů, na jehož vrcholku stával malý podhorský strážní hrad chránící zdejší obchodní stezku. V současné době nalezneme na vrcholku pouze výrazné valy a příkopy a drobné relikty kamenných staveb a sklepů. Kopec má směrem k východu a západu velmi příkré svahy a nejlepší přístup na něj je po mírnějším úbočí ze severu nebo jihu. Právě z těchto stran musel být hrad nejvíce chráněn. Do dnešní doby se zachovalo výrazné jádro hradu, umístěné na menší skalnaté kupě, obklopené ze všech stran hlubokým příkopem, zde se dá předpokládat existence palácové stavby, nejspíše mohutné obytné věže a malého nádvoří chráněného ze všech stran kamennou hradbou. Na severu je další menší trojúhelníková plošina přecházející plynule do valu oddělená od palácové kupy příkopem, na ní je výrazně znatelná prohlubeň, značící existenci studny nebo nádrže na vodu a předpokládat se dá i existence dřevěného obranného srubu. Na centrální palácové plošině nalezneme malé kamenné zbytky hradeb, nejzachovalejší jsou v severozápadním rohu a další mělké prohlubně po zasypaných sklepech. Celý komplex hradu chránila soustava valů a hradeb, na jihu a severu zdvojených. V jižní části kopce, kde je úbočí nejmírnější se velmi pravděpodobně nacházelo předhradí s hospodářskými budovami chráněné dřevěnou palisádou a několika příkopy, dnes již zcela zasypanými, z kterého se skrze most a bránu vstupovalo do centrální části hradu. Bohužel ze skromných zbytků se již v dnešní době nedá vydedukovat přesnější podoba hradu.

Plošina centrální části hradu, vzadu drobné pozůstatky hradby

Poprvé je samotný hrad v písemnostech přímo připomínán v roce 1374, jako majetek Zdeňka z Valdštejna, který pocházel z linie lomnických Valdštejnů. Dá se však předpokládat, že hrad byl mnohem starší a vystavěn byl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Lze vypozorovat nepřímé odkazy na pravděpodobné majitele hradu, kterým snad mohl být v roce 1323 Soběhrd z Lomnice a později v linii Valdštejnů Hynek z Valdštejna (1361) a po něm Jarek z Valdštejna (1364-1369). Každopádně Zdeněk z Valdštejna (někdy psaný z Košťálova) a jeho žena Kateřina (Kačna z Košťálova) jsou zcela prokazatelně uváděni jako majitelé hradu Košťálova. Zdeněk umírá před rokem 1388 a jako další majitel zdejšího panství s hradem je uváděn Petr Kštice ze Sloupna a to v písemnostech z roku 1396 a 1407. Posledním známým majitelem, ze skromného seznamu v dokumentech uváděných pánů, je Zdeněk ze Sloupna a Košťálova, který hrad a panství vlastní v letech 1433 - 1454. Koncem 15. století je zápis o připojení již neudržovaného hradu Košťálova k panství semilskému a posléze i s ním k hradu Návarovu. V roce 1511 dochází k přeprodeji zdejšího panství majiteli Hrubé Skály Janu Svojanovskému z Boskovic a na Hrubé Skále. Ten ho v roce 1514 přepisuje, jako umoření dluhu, svým věřitelům a hrad je již v dokumentaci připomínán jako zcela pustý, v dokumentaci je zpřímo psáno : "...přepisujíc zámkuov dvau pustých Nístějky a Košťálova." Tím přechází hrad do majetku rodu Smiřických a ti ho připojují k nedalekému kumburskému panství, v jejich majetku je prokazatelně zapsán zápisem z roku 1627. Tím vlastně končí i historie hradu, který postupně chátrá a jeho zdivo je rozebíráno a použito na mnohé okolní stavby.

Dnes již na vrcholku nalezneme velmi skromné stavební zbytky. K hradu Košťálovu se můžeme dostat po žluté turistické značce, která podél něho prochází. Nejschůdnější je jižní strana kopce, přeměněného v louku, ze které je krásný výhled na obec Košťálov a okolní přírodu.

zdroj: https://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/kostalov/kostalov.html