Bohnice

Hřbitov byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909 jako součást Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Jako první zde byl pohřben 14. září 1909 jedenáctiletý ošetřovanec František Janovský postižený hydrocefalem (vodnatelností mozku). Ročně se zde pohřbívalo asi 80 pacientů v léčebně zemřelých.[1] Kromě pacientů zde našli místo odpočinku i jejich ošetřovatelé, řádové sestry, místní dělníci či úředníci.[1] V roce 1916 podlehli epidemii tyfu i italští vojáci z nedalekého zajateckého tábora.[1] Ti jsou zde rovněž pochováni.[1] Za první světové války byli do léčebny přesunuti chovanci psychiatrické léčebny z Tridentu.[1] Bohnický hřbitov se i těm, jenž zde zemřeli, stal místem posledního odpočinku.[1] Roku 1951 se zde přestalo pohřbívat a zároveň byl zrušen kostel a ústavní duchovní správa. Hřbitov byl 1. ledna 1963 předán Pohřební službě hl. m. Prahy. Ta jej nevyužívala a nechala zpustnout. Během let oficiálního provozu hřbitova zde bylo na ploše 2,5 hektarů pohřbeno na 4300 osob. Dominantou hřbitova je kaple s márnicí a také mohyla vystavěná na památku vojákům a obětem první světové války, kteří v průběhu hospitalizace v ústavu zemřeli.

V roce 1984 se v ponurých kulisách bohnického hřbitova filmovalo ukládání W. A. Mozarta do hromadného hrobu (scéna z filmu režiséra Miloše Formana Amedeus).[1] V roce 1989 místní kapličku vypálili vandalové.[1] Po požáru zbylo z kaple pouhé torzo.[1] Panuje oprávněná domněnka, že bohnický hřbitov je místem posledního spočinutí ostatků zavražděné mladé prostitutky Otýlie Vranské nebo těla vraha Gavrilo Principa[1] (Poznatek o tom, že byl zde na "hřbitově bláznů" uložen dne 1. května 1918 do neoznačeného hrobu Gavrilo Princip zjistilo gestapo v září 1942, když se německým bezpečnostním složkám v Protektorátu Čechy a Morava podařilo rozbít ilegální odbojovou skupinu z Psychiatrické léčebny v Bohnicích.[1] Hrobník Slavata při výslechu uvedl, že byl Gavrilo Princip v seznamech uveden jako demobilizovaný kaprál Karel Chotěžovský od 28. pěšího pluku, který zemřel v bohnické léčebně na "úbytek mozku".) V roce 1996 nechala Margaret Thatcherová z tohoto hřbitova exhumovat ostatky předka svého manžela Denise Thatchera (1951-2003).